Dnes jsme si vyhlídli k pár slovům kapelu Víme proč ze Slatiňan. Tahle banda není na české hudební scéně zase až tak dlouho, ale mě osobně přirostla velmi rychle k srdci. Jejich syrový jednoduchý punkrock ve třech lidech je hodně chytlavý a v neposlední řadě to, že to jsou super lidi, velice přátelští a ochotní jít do skoro všeho. Co se u nich chystá? Jaké budou změny a jak to vlastně mají i v soukromém životě? To se dozvíte zde.
Ahoj kluci. Tak za sebou máme polovinu léta. Co vy? Jak se vám daří a co se vám povedlo? Ať už s kapelou, tak v soukromém životě? Užíváte si letních měsíců?
Vojta: Ahoj! Za mě jsme zažili dobré koncerty, potkali skvělé lidi, povedl se nám první ročník Proč festu, ohlasy na něj byly dobré… Jinak těší mě rodina i kapela, jsem rád, že makáme, zkoušíme a máme nový song Černá vdova. Vážím si života, rodiny, přátel a Víme proč! Jinak díky Tome za tebe, že tě známe a za všechno!
Kuba: Ahoj Tome, no, léto rychle utíká, ale musím říct že za mě super. S kapelou jsme měli spoustu super koncertů, defakto to byl první aktivní rok se Šmorym na postu kytaristy a musím říct že mu to jde skvěle. Máme za sebou první ročník našeho Proč festu a dopadlo to dobře, lidi se bavili a myslím že příští rok to zase bude o fous lepší. V životě mimo kapelu to klape, do práce se musí, s tím nic neuděláme a rodina je tolerantní i vůči koncertům a zkouškám, za což jim děkuji. Jinak teď máme před sebou ještě jeden koncert a pak se zase budeme soustředit na tvorbu nových věcí a možná se podaří i nějaké nahrát.
Michal: Ahoj Tome, daří se jak se dá. Za sebe musím říct, že jsem rád, že jsem se ke klukům minulý rok přidal. Jak říkali kluci, Proč Fest se povedl a Yanderov asi nejen pro mě byl ohromný zážitek. S každým dalším koncertem přicházejí nové cenné zkušenosti. Děkuji rodině za podporu, když jsem se rozhodl do toho s klukama jít. Myslím že jsme si sedli jak hudebně, tak lidsky.
K Proč festu jsem se chtěl dostat později, ale proč ne teď, když o tom všichni píšete… Sám jsem na téhle akci byl přítomen a musím říct, že mě to opravdu hodně překvapilo. Super atmosféra, skvělí lidé a všechno šlapalo jak má. Až na ty rána, to jsem se trochu proklínal… Kde se ve vás vzal nápad dělat zrovna tady takovouhle akci? Přeci jen zrovna kolem vás je toho spousty, ať už v Hradci Králové, Pardubicích, Chrudimi a podobně. Ta konkurence je poměrně veliká.
Michal: No já se přiznám, že jsem k tomu byl z počátku skeptický. Kluci v hospodě U Průhoných ve Škrovádě, kde se Proč Fest odehrál, před pár lety pořádali Punkáče ve skalách a finanční výsledek na mě, jemně řečeno, moc nezapůsobil. “Jako otec od rodiny si přeci nemůžu dovolit koupit o prázdninách vlastní fesťák”, říkal jsem. “Pozveme Degradaci a Pavilon 9” říkali kluci. Jsem rád, že jsem si to dal od příprav až do konce. Je to krásné a útulné místo, kde v létě v 16 hodin je skoro všude stín. Lidi si to užili, přišli ze zvědavosti, ale asi hlavně na další místní kapelu Pavilon 9. Kluci z Degradace byli prý také spokojení, atmosféra byla parádní a když se to sejde a vrátí se ti vklad, tak musím říct že se Proč Fest celkově vydařil.
Kuba: No jak píše Šmori, už jsme tam dříve nějaké akce dělali a dělali jsme je tam i s první kapelou, kdysi dávno v pravěku a vždycky to bylo super. Tady v okolí Slatiňan se toho moc neděje, tak jsme si řekli že to zkusíme trošku oživit a alespoň jednou do roka uděláme nějakou akci. Slovo dalo slovo a vznikl Proč fest. Hlavně člověk si to udělá podle sebe, pozve si kapely které má rád a když skončí alespoň na nule je to tady úspěch. No ty rána k tomu patří, však to Tome moc dobře znáš, takže doufáme že se příští rok zase všichni uvidíme a třeba se ukáže i někdo nový, kdo bude chtít zkusit zažít punk v centru vesnice u řeky a silnice…
Vojta: Stejně jak kluci, jde o oživení hospůdky u Průhoných, na tomto místě a v blízkém okolí bylo spoustu skvělých kapel, tak chceme dát prostor lidem jiného žánru, než je folk a disco, užít si večer nabitý skvělou hudbou a dobrou atmosférou, stylově, kromě toho folku a disca, tady nic není.
Slatiňany, menší městečko u Chrudimi na východě Čech… Já myslím, že je skvělé něco takového rozjet, každý člověk, který zkouší rozjet nějakou kulturu pro to, aby se lidé bavili a ne jen s vidinou výdělku, je super. Chytlo se to? Zajímá to lidi u vás? Jak se to vlastně tedy vyvedlo?
Kuba: Hele akce skončila víceméně na nule, takže to dopadlo dobře. Od lidí máme samé pozitivní a nadšené ohlasy a už se těší na další ročník, takže za nás určitě super a pokud skončíme opět alespoň na nule a lidi si to užijí, tak budeme spokojeni.
Vojta: Za mě ze začátku to vypadalo celkem bledě, ale lidi se nabalili a užili si pěkné hudební odpoledne a večer. Kapely byly také spokojené a za mě super. Těším se na další ročník a myslím, že lidé se mají také na co těšit, každý si tam najde své.
Prostor u té hospody je příjemný, to každopádně, ale přeci jen… Máte nějaké zadní vrátka jiného prostoru, kdyby se vám to povedlo rozjet a začalo by chodit více lidí?
Kuba: Máme jednu, dvě alternativy, kdyby se to náhodou rozjelo, ale zatím je ještě brzy nad tím přemýšlet. Uvidíme příští rok a podle toho se zase budeme rozhodovat. Zatím zůstává stejné místo, na křižovatce v centru vesnice, v hospůdce u Průhoných.
Vojta: Kdybych mohl navázat, jak je Proč fest, věřím, že se rozjede více a více a od toho bych se odpíchl. Musíme získat jméno a možná si troufnu říci, že už vystoupáme do podvědomí lidí. Za druhé se chystáme nahrát řadu songů jak nových, tak i starších… Za mě, když trošku vytrváme, může z toho být první cd.
Koukal jsem na vaše koncerty… Oproti ostatním kapelám těch akcí nemáte tolik, což mě trochu udivuje… Hraje vám to fakt dobře! Čím si myslíte, že to je? A neodrazuje vás od od dalšího fungování?
Kuba: Díky za pochvalu! Hele sami nevíme, snažíme se domlouvat akce kde to jde, dělat kontakty a podobně, ale nějak se do toho nemůžeme dostat. Ale teď nám to vlastně i vyhovovalo. Máme nového kytaristu Šmoriho, který s námi hraje od roku 2022, takže alespoň bylo hodně času, aby se s námi sehrál a zároveň i na tvorbu úplně nových věcí, které jsou zas o něco lepší, než ty původní. No a příští rok se uvidí co se naskytne. Zase je občas těžké skloubit zkoušky, koncerty, práci a rodinu. Jinak méně koncertů nás určitě neodrazuje, naopak každé hraní si užíváme na maximum a dáváme do toho všechno a těšíme se na každou akci kde si můžeme zahrát.
Michal: Díky za pochvalu. Od ledna jsme měli pět měsíců pauzu s hraním na pódiích, ale využili jsme času ve zkušebně. Za sebe musím říct, že ty čtyři koncerty o prázdninách jsou tak akorát. Možná by mohl být i o jeden víc… Mám totiž v práci nepravidelné služby a sloužím alespoň dva víkendy v měsíci. Pak když to máte skloubit ještě s rodinou, tak je to časově náročné. Ale když jsem ke klukům přišel, obdivoval jsem tu energii, která z jejich songů číší. Při tvorbě nových věcí jsem chtěl, aby ta energie zůstala zachována a myslím, že se nám to docela povedlo. Na pódiu si užíváme každou vteřinu a podle reakcí lidí, je to znát.
Vojta: Díky Tome, za mě je každý koncert jedinečný, ať jich je stovka či deset, před nástupem Šmoryho to mělo jiný směr a teď si myslím, že je to daleko více v pohodě a moc se těším z nové tvorby a spolupráce, jinak jak říkal Kuba. Dělá maximum a i my ostatní, kde se co šustne, snažíme se získávat kontakty a vážíme si příležitostí, když máme prostor zahrát. Za mě beru Proč fest jako cestu ke kontaktům, zviditelnění a kladným odezvám.
Jakým směrem se hodláte upínat dále do budoucna a co nového se chystá? Jestli to není tajné?
Kuba: Řešíme teď nahrání nových věcí, které jsme dali dokupy se Šmorim a vydáním aspoň na internetu, páč na regulérní CD zatím finance nejsou. A samozřejmě pilování a tvorba nových věcí ve zkušebně. To je asi teď takový hlavní cíl u nás v kapele.
Váš jednoduchý syrový punkrock je fakt chytlavý! Chystáte se ve stejném duchu hrát i dál nebo přijde nějaká změna ve stylu hudby?
Kuba: No osobně si myslím, že i další songy se nesou v podobném duchu, ale už jsou více techničtější, texty k zamyšlení a víc se snažíme pracovat s vokály a hlasy, aby byla hudba různorodější. Myslím si, že se stále jako kapela vyvíjíme a je to znát i na nových písničkách, které se chystáme v brzké době nahrát. Takže budete moc posoudit i sami.
Vojta: Jde o srdce, jde to z nás. Já prvně poslouchal rap, pak přišel punk a z větší části díky Kubovi. Dokážu se inspirovat a nebránit se různým stylům. I se Schmorym, který mě inspiroval různými interprety vím, že jsme otevřeni navzájem tvorbě.
Sice nehrajete tak dlouho, ale přeci jen, shodnete se vždycky na vždycky na všem v pohodě? A nelezete si někdy na nervy?
Kuba: No co se týče třeba tvorby, tak jsme víceméně za jedno, ale samozřejmě občas proběhnou debaty, něco se zkusí, něco nevyjde, ale pokud to sedí, tak se všichni shodneme. Když přijde nějaký rozpor tak ho vyřešíme společně nějakou debatou a argumenty, nože zatím netaháme z pochvy ven! Jinak na nervy si asi leze každý, kdo je spolu víc jak pár hodin v jedné místnosti, ale to k tomu patří a vždycky se nakonec rádi vidíme.
Vojta: Jsme přátelé, samo, názory má každý své, jsme lidé a to je krásné, za mě druhá rodina.
Michal: Jak říkal Kuba. Když někdo chce něco vyzkoušet, tak to vyzkoušíme. Pak si k tomu řekneme své, ale většinou se shodneme. Nic se neláme přes koleno a jde to jakousi přirozenou cestou. Jediný s čím můžu Kubu zatím štvát je snad jen, že mu občas rozliju při zkoušce vodu z půlitru. Ale má si to dávat jinam!
Kde berete inspiraci na texty? Nebo kdo hlavně u vás vymýšlí texty? Pár songů mají celkem i hloubku a dá se nad tím přemýšlet.
Kuba: Texty teď píše hlavně Vojta a Schmory. Vojta má defakto hodně textů které ve stálé sestavě neprošly a teď to víceméně jde dobře použít do nové tvorby, tak je bereme a další pak píše Schmory, který připraví i hudbu a to jde potom samo.
Vojta: Texty píšeme všichni a samo má i Kuba v rukávu nějaká ta esa i když je pravda, že text píše Schmory v poslední době a Kuba to doladí. Texty jsou z nás co nás ovlivňuje v životě a v čem žijeme.
Teď trošku otázka mimo vaší kapelu. Doba je taková, jaká teď je. Co vás osobně nejvíce štve na dnešní scéně? Ať už na muzikantech, návštěvnících nebo celkové době?
Kuba: Hele na dnešní scéně mě štve, že lidé na to kašlou. U piva má každý hromadu keců, že se nic neděje, že by tak chtěl jít někam na akci a když něco uděláš, tak samozřejmě nepřijde, sedí si dál u piva a přijedou lidi, které jsi v životě neviděl a místních je pomalu. Pak samozřejmě občas mi vadí arogance buď u lidí co pořádají akce a myslí si, že s tebou můžou mluvit jak s kusem dobytka, těch je ale naštěstí málo… A co se týče muzikantů z jiných kapel, tak jsme zatím měli štěstí na samé fajn lidi, takže tam si stěžovat nemůžu. Takže mé jediné přání do budoucna je, aby se scéna zase oživila a lidí začali opět chodit i na koncerty menších kapel a začali je podporovat i jinak než od půllitru Braníka…
Vojta: Za mě takhle, pokud člověk chce, tak přijde na akci a pokud ne, tak má moc práce se sociálními sítěmi. Je to možná i množstvím informací a pohodlnosti lidí. Za chvíli ti něco bude i vytírat prdel, tak proč bys někam chodil…
Michal: Co se týče doby, tak mi přijde, že čím absurdnější něco je, tím to víc frčí. Jinak před tak deseti, dvanácti lety bylo v garážích v Chrudimi spoustu kapel. Přijde mi, že po chvilkovém půstu má Chrudim a okolí zase dost kapel na to, aby to tu žilo.
Vy všichni máte dost zkušeností z hraní a podobně. Jaký je váš nejlepší zážitek?
Vojta: Můj pěkný zážitek z hraní je, že nám v Praze k songu Ztracená generace řekl týpek, který byl celkem nóbl, překvapilo mě to, že: “Hoši, to je ono, jen ať mladý vyrazí ven a nesedí u bedny…
Kuba: Hm, nejlepší zážitek byl, když jsme vylezli poprvé hrát v Praze mezi úplně neznámé lidi a těm se to líbilo, to mě velmi potěšilo.
Michal: Tak nevím jestli se dá vypíchnout ten nejlepší. Každý koncert, po kterém přijdou kladné reakce a ve zdraví ho preziji je úspěšný. Ale co se týče atmosféry a počtu lidí, tak lednové hraní v Praze před kapelou Znouzectnost stálo opravdu za to.
A jaký naopak nejhorší zážitek?
Vojta: Nejhorší zážitek nemám…
Kuba: Nejhorší zážitek bylo pro mě asi hraní ve Vrchlabí 4.10. V naprosté kose a dešti a do toho jsem hrál klasicky v sukni a to byl fakt zahul. Ještě, že mi jeden návštěvník při hraní dával svařák, to byla moje spása!
Michal: Nejhorší zážitek? Neřekl bych úplně nejhorší, ale spíš nezapomenutelný. Ještě s kapelou Teorie her před více než deseti lety v Havlíčkově Brodě. Po zvukové zkoušce jsme měli pár hodin, než jsme měli jít hrát. Tak jsme zašli do pizzérie, kde jsme se trochu víc přiopili. No a když jsme se vrátili do klubu, vzali jsme ty naladěný a připravený nástroje a začali ladit. Dovedete si asi představit, jak to dopadlo. A na takové věci se nezapomíná.
Jaká písnička z vašeho repertoáru co hrajete vás nejvíce sere?
Vojta: Repertoár vybíráme tak, aby to nikoho nesralo…
Kuba: Hele, dokáže mě nasrat každá kterou poseru, takže se snažím hrát to co nejlépe, aby mě jich sralo co nejmíň…
Míchal: V repertoáru nemáme písničku, která by mě vyloženě srala. Dlouho jsem nechtěl hrát Skate a punk, kvůli rychlosti a střídání efektů. Nakonec jsem si k písničce našel vlastní cestu a hrajeme ji na koncertech. Když se ale Vojtovi za bicíma splaší kladiva, tak mám problém právě u tohoto songu někam nacpat sólo.
A poslední otázka nebo spíše prostor pro vás. Je něco, co by jste chtěli vzkázat lidem? Cokoliv…
Vojta: Já bych chtěl lidem vzkázat, že každý jste jedinečný, každý jste originál, važme si toho, co máme…
Kuba: Nebojte se podpořit mladé kapely a nebojte se vyrazit zpátky do klubů. Na YouTube toho moc nezažijete. Buďte na sebe hodní a snad se brzy uvidíme u pódia!
Michal: Lidem bych chtěl vzkázat, aby se zase nebáli chodit na koncerty, hlavně aby se mezi sebou chovali aspoň trochu slušně a s respektem a vážili si maličkostí.
Díky kluci za váš čas a plodné odpovědi… A brzy někdy na viděnou!